Většina z nás touží po šťastném vztahu. Romantické představy se však po čase rozplynou, a teprve pak začíná opravdový partnerský život. Až ten prověří, zda jsme schopni vztah udržet.

Podle americké psychoterapeutky Esther Perelové očekávají současní lidé od partnerství příliš mnoho. Hlavním důvodem, proč vstupujeme opakovaně do vztahů, je podle Perelové existenciální samota. Partner by měl mírnit pocit osamělosti ve světě, který čas od času prožívá každý člověk. Určitě už jste se někdy pozastavovali nad tím, proč Váš známý zůstává v manželství s někým nesnesitelným. Málo platné, často vítězí hlavní kritérium, lepší než být sám.

V partnerství hledáme uspokojení mnoha dalších potřeb. Láska je prý pro současníka také náhradou za vymizelé náboženství. Všechno, co v dřívějších dobách poskytovalo společenství, dnes požadujeme po jednom jediném člověku. Očekáváme romantiku, extázi, tajemství, zároveň zabezpečení a jistotu. Co dříve nabízel bůh, má teď převzít partner, říká Perelová. A to je tedy sakra těžký úkol.

Zdá se, že jedno z tajemství spokojeného partnerství by tedy mohlo znít UBERTE NA OČEKÁVÁNÍ.

Další Američan, známý expert na partnerské vztahy, profesor John Gottman provedl nespočet výzkumů šťastných i nefunkčních vztahů. Vysledoval, že existují čtyři vzorce chování, které zásadním způsobem ovlivňují kvalitu našich vztahů. Nazývá je Čtyři jezdci apokalypsy. Tedy ti, kdo zvěstují katastrofu. Když se na ně podíváme zblízka, vlastně nás nepřekvapí. Zjistíme, že jsou to naši staří známí.

Kritičnost

„To jsi celý ty“. „Jsi nemožná.“ „Zase jsi to neudělal.“ „Jsi sobec.“

Pohrdání

„Vypadáš hrozně.“ „Jsi blbá.“ „Vždycky jsi byl neschopný.“

Obranné chování

„ Ale já za to nemůžu, že jsem to nestihla“ „Je to tvoje vina, že jsem nešťastný.“

Mlčení

„Zapomeň na to.“ „Nech to být.“

Co s nimi, když jsou součástí našeho každodenního partnerského života? Pokud našeho chování nezměníme, máme podle Gottmana 90% jistotu, že se náš vztah rozpadne.

Jak tedy změnit naši partnerskou komunikaci, abychom neskončili rozchodem?
  • Namísto, „Ty jsi to neudělal, “ raději použijme „Já bych potřebovala.“

 

  • Namísto sarkasmu a urážek se naučte partnera respektovat a nahlas oceňovat. Někdy stačí drobnosti. Manželské páry, které ve vztahu vydrží, mají podle Gottmana 5x více pozitivních interakcí než negativních. Zdravý počet je tedy 5 pochval na 1 kritiku. Co Vy na to?

 

  • Přijměte svou zodpovědnost za podíl na konfliktu nebo za nedodržení slibu, namísto obrany. Každá výmluva je vlastně jen skryté obvinění partnera.

  • Mlčení a zazdívání vzájemného dialogu může trvat i měsíce. Učte se odpouštět. Dejte si limit. Do 20 minut po hádce se znovu vraťte k sobě a hledejte řešení.

 

  • Rozvíjejte sebe. Pokud budete spokojení sami se sebou, bude si Vás partner více vážit. Pokud budete vědět, co chcete, a co nechcete, získáte mnohem více respektu, než při neustálém ustupování.

 

  • Přijměte fakt, že partner není Váš. Nabídněte si navzájem svobodu a respekt, dejte si prostor pro své vlastní zájmy. Jistá míra nezávislosti posiluje touhu. Pokud se u partnera cítím svobodně, je pro mě mnohem přitažlivější, než když mě chce ovládat.

 

  • Navzájem se překvapujte, hledejte nové zážitky, které Vás budou znovu a znovu spojovat.

 

To nejdůležitější na konec. Přijměte fakt, že partnerský vztah sám o sobě nemůže být zárukou Vašeho štěstí. Šťastnými se musíte udělat především Vy sami. Pak to půjde lépe i ve vztahu.